žijem...

11. july 2011 at 21:49 | Neexistující. |  Neexistující slova.
... v podivném světe plném předsudků a lidí, kteří nikdy nic nezkusili. ráda bych se řadila mezi ně - nevědomost je vážně krásná věc. nicméně já jsem toho na své poměry zažila tak trochu víc a velká bomba teď tiká někde v pozadí. /ticho…/
no, děti, jak si užíváte prázdnin, co?



usoudila jsem, že to tu umíralo dost dlouho. to, že odumírám já neznamená, že tenhle blog bude odumírat taky. přece jenom chci mít ještě někde pocit, že to žije, že tu žije kousek mého já. i když v posledních dnech žiju až moc. životem, který ani neznám, ale určitě si časem osvojím jeho pravidla. však se tu někde jistě povaluje návod, žeano.

doufám, že si alespoň užíváte horka/bouřky/dusna a těžíte z prázdnin co nejvíc můžete. jsou to přece jenom prázdniny. a o prázdninách se má užívat. relaxovat, vypustit z hlavy školu a všechny problémy. vlastně ve směs tohle všechno já dělám. jsem ve vzdáleném kontaktu s realitou, ale jinak se věnuju výhradně sobě a nikomu jinému. tak nějak se pokouším změnit svůj životní styl a přístup k věcem. víte - "zapojit se více". a je jedno kam. snažím se to nějak překonat a být... uvolněná.
no, zatím se mi nějak daří. dobrá zpráva je, že ještě žiju.


v pátek jdu na HP, tudíž se mám na co těšit. taky plánuju si udělat "maraton HP", tedy jeden den, kdy zkouknu všechny díly. pozvu možná nějaký lidi, zavřem se v tmavé místnosti a pomalu si budem přesedávat zadky. úžasný plán, ne? já teď často něco plánuju. sice v tom nenacházím nějaké zvrhlé potěšení, ale nutí mě to koukat se do budoucnosti, na to, co bude.

víte, tak nějak se děsím budoucnosti. jelikož v budoucnosti číhá minulost a u mě tam bude mít spoustu podob. a momentálně tu nikde není únikový východ, nebo krabice, kde které bych mohla svoji minulost strčit. ne, s jistotou vím, že až započne školní rok, budu kráčet s minulostí ruku v ruce. a nejhorší na tom je, že se budu snažit usmívat se, i když bych nejraději utekla. tohle vím s naprosto jistotou. budu stát čelem k té minulosti a budu se usmívat a budu milá. tak, jak mi radil tatík, například.
nikdo vlastně nebude vědět, jak to pro mě bude těžký. jak se pak budu zavírat v pokoji a dlouhé minuty tam jen nečinně sedět, zírat do zdi a nenávidět se za to, že nedokážu jít dál a být upřímná. k nim. k sobě. ke všem.


v dnešní době se ovšem za upřímnost platí. jelikož když se někoho zeptáte "jak vypadám?" a máte na sobě šaty, které vám absolutně nesednou, neřeknou to na rovinu. možná zamumlají něco o tom, že by to chtělo možná... trošinku něco jiného, nebo na tváři vykouzlí nějaký úsměv a řeknou, že vám to sluší. víte, lhát je ve skutečnosti docela jednoduchá záležitost. a v dnešní době nemůžete čekat čistou upřímnost. poloviční? fajn, ale nikdo vám neřekne něco od srdce, bez toho, aniž by tam někde nečíhalo nějaké "ale".
tedy alespoň v mém světě. možná vy žijete jinak. třeba v jiné galaxii...



a i přes tohle všechno, přes ty myšlenky a strach, přes to, co všechno dělám... i přesto to jsou nejlepší prázdniny za posledních pět let.
ovšem... stojíme teprve na začátku, žeano.

Sám uprostřed pustí krajiny,
Pocit viny
Nikdy neodčiní
Krvavé skvrny na tvé dlani.
A stojíš tu sám
Se srdcem na tácu
A zástup hluchoněmých dam
Obdivují tvou krásnu.
Vítr do tváře,
Plameny záře,
Zas o den míň,
Vzpomínky jak výstavní síň.
Stojíme společně
Tam někde v dáli
Dlouho a - konečně!
Své sny jsme nadobro ovládli.
Půjdem zas dál,
Se sny a krví
A nikdo z nás neví
Kde skončíme mrtví.
 

2 people judged this article.

Comments

1 Osa Absurda Osa Absurda | Web | 13. july 2011 at 10:13 | React

minulost s budoucností, přežrané potvory, když se k nim přidá ještě něco z přítomnosti tak bomba vybuchne
..asi nevím, žiju v nějaké bublině, mimo okolí, jsem doma, sedím venku s knížkami a koukám kolem sebe; nejvíc mě na tom děsí, že se necítím sama, že je mi vlastně asi dobře-stal se z toho životní styl
a báseň na konci se mi líbí(toto tvrzení je čistě upřímné, píp píp)na snech a krvi něco je

2 undead Trent undead Trent | Email | Web | 13. july 2011 at 10:45 | React

tak ta básnička je drsná. poszitivně. jen bacha na shodu podmětu s přísudkem. 8)

HP session? hm.. dlouho sem nestopaoval, že? :D do do Zábru by to mělo být jednodušší. zvláště, když to není nedělě. :D a zpátky se to poddá taky. 8)

nesnáším horko a dusno..

a někdo by měl rodičům vysvětlit, že prázdniny mají být synonymem ke slovu "volno". :-S

víš, předstírání je jeden z našich nejdůležitějších obranných mechanismů. kdo přizná skutečnostm, vystavuje se enormnímu riziku. a u oblečení jde hlavně o to, že chtějí zalichotit tvýmu egu. 8)

(..) etc..

3 Telsa Telsa | 25. july 2011 at 11:41 | React

Lhát je v téhle době pomalu nezbytnost. Je opravdu málo lidí, ke kterým můžeš být upřímná.
Prázdniny.....začala jsem je vnímat asi před týdnem. Proč mě pořád někdo nutí něco dělat?
Budoucnosti se nesmíš bát. Nedělat si to těžší.
Vím, že touhle větou tě moc nepotěším, ale chce to víc sebelásky. Lepší je nenávidět okolí než samu sebe. I když to asi vyzní jako pitomost. Poslední dobou mi to moc nemyslí.

4 undead Trent undead Trent | Email | Web | 3. august 2011 at 9:57 | React

jů! novej des. 8) ( klášnééj.. :D :D ) a musím říct, že na tom nápisu v hlavičce něco je.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement