"Co děláš, když zavřeš oči?" "Umírám..."

29. january 2011 at 19:25 | Neexistující. |  Témata týdne.
Suicide by PsihoDrill | http://psihodrill.deviantart.com/
Hodně zajímavé téma. A hodně zajímavých názorů. A po dlouhé době zase můj názor. Tímto nechce říct, že je na tom něco špatného, jenomže - co by člověk měl říct o sebevraždě? Měl by snad nadšeně fandit a křičet - "Jo! To je super!"? Nebo snad být netečný? Či snad být opravdu hodně negativní? Co říct a jak se postavit k sebevraždě? Zkuste se sami zabít a pak mi to, prosím, řekněte.




K tomuhle článku si vypůjčím pár citátů, jejichž původ jsem bohužel nenašla, ale zato se nacházejí na spoustě stránkách všemožně na netu. Hledejte.

"Sebevražda je jediná přiměřená sebeobrana před životem."

Ten, kdo si tohle to myslí, je, s prominutím, opravdový blbec. Možná to vyznívá krásně... tak poeticky, že? Ovšem pravda je někde jinak. Pokud se chcete bránit před životem, stočte se do klubíčka, zapadněte někam do rohu a snažte se omezit své známky života. Neříkám rovnou, že se máte zabíjet, prosím. Zkuste na to jít trochu jinak. Můžete bojovat, nebo prchat. Obávám se, že bojovat nebude ani polovina lidí a většina z nich zdrhne. A právě v tuhle chvíli si pár lidí usmyslí, že nejlepší bude, když to všechno skončí. V tomhle případě bych řekla, ať si uvědomí že vždycky může být i hůř. 
Nebo ne?

Snad každý z nás slyšel slovo sebevražda. Já si vlastně ani přesně nepamatuji, kdy přesně jsem si tenhle pojem objasnila přesněji, ale dost dobře si pamatuju zážitek mé kamarádky, která bydlí v paneláku, ve kterém se zabil člověk. Shodou okolností to byl její soused. Nebudu říkat, že i když se pouze zdravili a znali jen tak povrchově, nic to pro ni neznamenalo. Přestože ho vůbec neznala, vzalo jí to. Prostě... nedokázala se srovnat s tím, že se zabil. Že si dokázal sáhnout za svůj život a prostě si ho vzít. Jen tak. Ze dne na den. Z minuty na minutu. 
Víte, nejlepší na tom že, že ten člověk si ten život vzal pravděpodobně s vědomím, že dělá správnou věc.
A to dělá tu věc snad ještě horší. 


Když se řekne slovo sebevražda, většině z vás se vybaví i slovo zbabělec. Není to tak? Ano, snad všude koluje názor, že sebevrah je zbabělec, který utíká před životem. Já osobně jsem zbabělec. Jsem zatraceně velký zbabělec, jenomže vždycky, když pomyslím na sebevraždu... ech.
Ujasněte si rozdíl mezi sebevrahem a zbabělcem.

Osobně
tohle téma nemám moc ráda. Ovšem to neznamená, že bych na něj nepomyslela.

Všechno, co mi v tom brání, je velký pud sebezáchovy. A strach. Zatracený strach. Co bude potom? Co pak? A co ostatní životy? A dál a dál a dál... Prostě se sama nedokážu srovnat s faktem, že bych tu nebyla. Ovšem to zřejmě není problém sebevrahů.

Neodsuzuji je jako někteří. Je to jejich rozhodnutí, je to jejich život. Zastávám názor, že sebevrazi jsou ti, kteří procitli a objevili skutečnou realitu, kterou nedokázali snést. Ovšem nejsou to zbabělci. Ne. Já pohlížím na sebevrahy s určitou úctou - ach, samozřejmě, je tam u menší strach a znechucení - ovšem oni dokáží to, co já například ne. 
Já nikdy nenajdu odvahu to všechno ukončit. Jsem jedna z miliardy, která si počká, až si pro ni smrt přijde sama. Sebevrazi... ti končí dříve. Hází ruční do ringu o hodně kol dřív a někteří z vás opět můžou říkat, že to vzdali předem. Jenomže to my nevíme. Nikdo neví co a jak. Nikdo nemůže nehlédnout do hlavy člověku - sebevrahovi a říct s určitostí proč a jak.
Lidská mysl je tolik složitá...

Myslím si, že sebevrah je každý z nás. Každý z nás v sobě nosíme malého sebevraha, který se buď dostane na povrch, nebo ne... Ano, zní to podivně, ale uznejte - nepomysleli jste na sebevraždu? Nechtělo se vám se vším skoncovat? V každém z nás je něco temného - to menší pomyšlení na sebevraždu a končený klid. 
Všichni jsme malí sebevrahové. Stačí se jen zabít…

Na sebevraždě je skvělé to, že nepatří mezi věci, které nutně musíte udělat hned teď, jinak to prošvihnete. Vždycky to totiž ještě můžete udělat později.

Velice vtipné. Velice pravdivé. Ve své povznesené náladě tedy říkám - drazí sebevrazi, odložte svoji sebevraždu do svý smrti. Hehe. Výbuch smíchu. Jachachá, jecheché, jsem dokonalá. Ne, opravdu, tenhle citát se mi líbí. Důvod vám neřeknu, jelikož ho stejně neznám. 

Žijte blaze, nezabíjejte se a umírejte.
Amen. 

 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 agrenej agrenej | Email | Web | 29. january 2011 at 19:34 | React

Řekl bych, že je to dobře sepsaný článek. :-) Ten citát je fakt dobrý. :-)

2 dark-dragon dark-dragon | Web | 29. january 2011 at 19:35 | React

ahoj,řeším na blogu,v jaké době by kdo chtěl žít..budu ráda když přidáš koměntář.Není to niak podstatné..spíš takový průskum:-)

3 Terry Terry | Web | 29. january 2011 at 19:41 | React

Skvělej článek!

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement