Otočte list. Otočte list. Otočte list. Tak už ho, sakra, otočte!

29. november 2010 at 22:51 | Fou |  Útržky života
She let him go by vampire-zombie; http://vampire-zombie.deviantart.com/

Aneb tak trochu pozitivně. Sníh má na mě neblahé účinky. Soucítím se sněhem. Je ledový, studený, často bezcitný a přitom tak krásný. Dneska jsem zasněně prohlásila, že bych chtěla být sněhovou vločkou, která by nikdy neroztála. Ovšem mé přání ještě nebylo vyslyšeno, tudíž si budu muset ještě chvíli počkat.



Zdá se, že se posouvám vpřed. Včera se stala jedna neblahá událost, která... dá se říct, že mi tak trochu otevřela oči - ne, ještě se sama sobě nemůžu kouknout do očí. Štve mě to, trápí mě to a přitom vím, že si to zasloužím. Nechci vědět, co v těch očích je. No, ale zpět k té události, která mě přinutila pak do pozdních hodin přemýšlet, přemýšlet a přemýšlet.

Sestře umřel křeček. Ano, jasně byla obeznámená s tím, že křečci žijí okolo dvou let, tři roky se dají označovat za veliký úspěch. Ale tento rok nežil ani rok. Ba ani měsíc. Před třemi týdny sestře umřel jiný křeček, který měl už požehnaný věk, a jak všichni ubrečenou sestru uklidňovali, měl klidnou smrt. Ovšem sestra se s tím špatně vyrovnávala a tak jí máma týden na to koupila jinýho křečka, aby zastavila ten příval slz, které sestra neustále prolévala. 
Byl to malý šedý křeček, který kousal a byl moc a moc aktivní. A vydržel dva týdny. Byl poměrně mladý, takže smrt stářím nehrozila. Prý se udusil. Nevím čím, nevím jak, ale když jsem viděla moji sestru, která byla nad ně z toho, že jí umřel křeček, kterého měla dva týdny... musela jsem přemýšlet. 

Přišlo mi to zatraceně smutný. Upřímně - nemám ráda, když lidi brečí (to, že to dělám sama je vedlejší). Dokonce jsem i váhala, chtěla jsem ji utěšit, říct, že je to v pohodě, že se to prostě stalo. Ale neudělala jsem to. Nedokázala jsem se přinutit k tomu, abych přišla k sestře, objala ji a dala ji třeba nějakou tu oporu. 
Nemám ideální vztah se sestrou. Co chvíli na sebe křičíme, ona závidí mě, já jí, no, není to ideální. Přesto jsem nechtěla, aby brečela. Mám ji ráda. Je to totiž jedna z těch osob, kteří ještě neví, co je to svět, jedna z těch osob, která je ještě tak naivní, že nic neví. A naivita je krásná. Nechci jí tu naivitu kazit. 

Takže jsem přemýšlela. Bylo to přemýšlení o všem a zároveň o ničem. Přesto jsem za tu bezesnou noc došla k zásadnímu rozhodnutí.
Půjdu vpřed. Otočím list, půjdu dál. 

A je to tady. Učinila jsem zásadní rozhodnutí, přestože jsem si na devadesát procent jistá, že ho stejně nesplním. Jelikož jsem si takhle slibovala už spoustu věcí. Ale co, pronásledovala mě myšlenka křečka a ubrečené sestra. Nevím proč, ale už jen kvůli nim... chtěla bych být lepší. Chtěla bych od života víc.

Od všeho a od všech bych chtěla víc. A s tím jsem si taky uvědomila to, že když já nedávám nic, tak jak můžu čekat něco navíc? Tak to asi nějak funguje - obětování se a přijímání, nebo tak nějak. Dáš něco ty, oni ti to platí. Zní to docela jednoduše.

Pro mě ne.

Možná to opět nedokážu... možná? Nevím. Ale... je to pokus. Zase něco, o co se pokusím, o co budu usilovat. Něco, co zabaví moji mysl na dostatečně dlouhou dobu, než si uvědomí, že je to stejně k ničemu. 


Teď právě se směju. Je to vtipný. To co jsem právě napsala... směju se mé ubohé naivitě, mé ubohé víře v to, co nikdy nedokážu. Je snadný si říct - otoč list, žij dál. Přesto někteří z nás zapomínají, že kniha má předchozí kapitoly a ty jen tak nezmizí. Takže můžu otáčet jak kretén další a další stránky, přesto ty minulé kapitoly nezmizí. A já mám pocit, že dokud se s tím nesmířím, nikam se neposunu. 

No... dokonce jsem si i slíbila, že zde budu psát alespoň něco lepšího, než je ten odpad mého života. Pokusím se o něco více záživnýho, více optimistického, něco více... lidského. Bude to zatraceně těžký, ale co.

Život je těžký, ne?

Jsem naivní. Jak ubohé.


Přeju si.
Hvězdy a nebe.
Odjel si.
Být bez tebe?

Přežívám.
Den za dnem.
Umírám.
Mezi mnou a nebem.

Lituji.
Nás všech okolo.
Miluji.
To jediné zbylo.

Pláču.
Slzy tečou dál.
Skáču.
Oddávám se hlubinám.
Směšná
podpis

  
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement