Sen je sen. Probudíš se - je den!

16. september 2010 at 18:30 | Fou |  Témata týdne.
Dream

Sen je sen. A i když bych s velkou radostí řekla, že sny se mohou plnit, neřeknu to, jelikož... moji drazí optimisti, je čas, aby jste si něco uvědomili - sny se jen tak neplní! Je jedno, zda teď míním sny, které jsme si vymysleli a den co den si říkáme, že to se jednou opravdu stane, nebo zda mluvím o těch snech, které se odehrávají večer v našem podvědomí. Informace číslo jedna - sny se neplní!


Dobře. Řeka bych, že jsem na to šla moc zhurta. Ale doufám, že to snad všichni pochopili, jelikož opravdu nevím, jak vám to mám říct. Byly tu samozřejmě i tací, kteří plnili vaše přání, vaše sny..., ale, upřímně řečeno, televizní reality show, nebo seriál není to pravé. Styďte se, pokud jste doufali, že splní i vaše sny.
Snad tu pak i byli tací, kteří tvrdili, že Ježíš, Bůh, nebo prý tam někdo nahoře, splní naše sny. V takovém případě se otáčím na chytrého Allana Woodyho a jeho výrok: Bůh je buď krutý, nebo neschopný. V žádném případě není Bůh hodný a taky nám neplní přání. To bych jinak byla miliardářka, měla sexy přítele na rok 2010 a výš, vilu na mém soukromém ostrově a..., Bůh sny neplní (otázku o jeho existenci budeme řešit později). Ale pro případ nouze - opět se ujímá slova Allen Woody a pravím: Kdyby mi tak Bůh chtěl dát nějaký znamení, třeba složit na mé jméno velikou sumu ve švýcarský bance. To by taky nebylo špatný. ŽE NE? :D  
No... Takže jsme si vyjasnili otázku o tom, zda Bůh plní přání, že televizní show ve skutečnosti neplní naše sny - nebo alespoň ty sny, které za něco stojí... Takže snad už alespoň trochu věříte, že se naše sny jen tak nesplní. To bychom totiž museli udělat sto jedna věcí a ještě víc, pracovat denně na dvě stě padesát procent a museli bychom se kamarádit se Štěstěnou. Výroky: 'Jdi za svým snem!', 'Nevzdávej se! Bojuj za svůj sen!' opravdu nejsou o tom.
Všeobecné pravidlo, které všichni ví, ale všichni na něj taky často zapomínají totiž zní - naše sny se nesplní. Tečka. Netřeba snad rozebírat..., ne?
Ale když už jsme u toho... To, co se nám nemůže stát v realitě, se snad může stát v našem "snovém" světě. Který je v provozu od... cca devíti večer do šesti ráno. To má náš mozek v hrsti fantazie a my jsme svědky nevýslovných, otřesných a nemožných věcí, které se (a teď poslouchejte) NIKDY NESTANOU! Kapišto?

Vím, vím, říkám si, že to vidím moc černě - a to ještě o sobě tvrdím, že jsem optimista (haha) -, takže odpusťte, ale jinak to nejde. Někdo přece musí mít střízlivý pohled na věc, ne? :D A když ne já, tak kdo? I když můj pohled na některé věci je taky často otřesný. A o ničem.
Jako obvykle, samozřejmě.
Tak... co ještě říct? Věty, typu o čem sním já tu zřejmě dávat nebudu, jelikož mi to přijde za a) ubohé (nechci se nikoho dotknout); za b) o ničem; za c) kousek soukromí by neuškodil, že. Takže pokud lačníte po nějakých uchylkách  - dokonce i těch snových úchylkách z mého soukromí, máte smůlu. Moje pusa mlčí, moje ruce odmítají psát tak pikantní informace, jděte pryč.
Kdybych byla básnické střevo, snad bych vyplodila básničku na téma Sen, ovšem to se taky zdá jaksi v nedohlednu, takže to taky ne. Kdybych uměla alespoň trochu psát (jakože ne), tak bych možná něco napsala, ale to taky neumím.  
Budeme tedy... filozofovat? Budeme tedy... polemizovat? O snech? O těch zatracených neživých snech, které se nikdy, nikdy, nikdy v životě nesplní, jelikož to jsou daleké cíle, ke kterým nikdy nedosáhneme. Jelikož to jsou pouze sny, které se prostě nikdy nesplní, jelikož sny jsou sakra jenom sny.
Huuuuuuuuu, potřebuju pauzu. Což znamená, že ti, co ještě nepochopili obsah tohohle (černého) článku, si mohou oddychnout, jelikož taková nějaká pointa je zde: SNY SE NEPLNÍ! 
Možná jsou na světě ti šťastlivci, kteří o sobě tvrdí, že se jim sny splnili, ovšem tomu já jaksi nevěří... To můžu tvrdit klidně i já, samozřejmě, a není to pravda. Jak jinak...

No, možná snad právě proto se lidé uchylují k těm snům. K těm cílům, které se nikdy nesplní, které končí šťastně, jsou plná radosti a krásy... jsou to sny. Fantazie, ke které se člověk upíná, aby snad utekl z reality a schoval se do ulity svých snů. Svých přání a.... vesměs do světa, který prostě zůstane vždy a pouze jen snem. 
Hm-m, můj černý článek začíná měknout. Nechtěla jsem, aby to vyznělo tak hezky. Ale budiž... Nemůžu být pořád zlá, že.

Dobře, skončeme to, než se tady veřejně přiznám k tomu, že jsem věčný snílek a že si zatraceně moc přeju, aby se mi splnily všechny mé sny. 
... Och, sakra. 
No, nic...
Končím!, a na závěr tohohle ošemetného článku přikládám báseň od toho, kdo snad také snil...

Na čelo vem to políbení
a přej, ve chvíli rozloučení
se přiznat ku tomuto snění:
Ty pravdu máš, kdyš myslíš, den
můj každý že byl pouhý sen,
však jestli Naděj prchla nám,
ať ve dne, v noci, nevím sám,
ať ve snu, bdění zmizela,
odešla - míň než docela?
Vše, co tu zříme, neb zřít jen
se domníváme, v snu jest sen.

Já v středu hukotu jsem dlel,
kde břeh se pod přívalem chvěl,
já písek, zlatel plál,
měl v ruce, jak jsem stál.
Jen hrstku! Jak se začal třást
skrz prsty moje ve propast…
Jaká strast! jaká strast!
Ó Bože, nelze v ruky stisku
zadržet jedno zrnko písku?
Což Bože, jedno jedině
neurvat vln těch hlubině?
Vše, co tu zříme, neb zřít jen
se domníváme, jest v snu sen?


Sen ve snu - Edgar Allan Poe

Vaše Fou! 
Jsem prachbídný člověk!
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement